Prosím pozor: Prohlížíte si neaktualizovanou archivní podobu stránek.
Pro aktuální informace navštivte www.jakubzahradnik.com

   FESTIVAL AUTORSKÉHO ŠANSONU 2006

- oficiální informace pořadatele


Koná se letos již potřetí, a to ve čtvrtek 19.10.2006 od 17,00 do 23,00
Místo konání: Národní dům na Smíchově, (Náměstí 14.října, Praha 5)
Pořádá Městská část Praha 5 pod záštitou místostarosty Ondřeje Gála ve spolupráci s Jakubem Zahradníkem a za přispění hlavního města Prahy.
Hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas 2-PRAHA, který akci natáčí a bude vysílat v sestřihu.
Dalšími partnery jsou: Radio 1, Co kdy v Praze, Ticketportal a Ticketpro



Program:

17,00 slavnostní zahájení
17,15 Jiří Suchý
18,00 Katka Šarközi & Magorie band
18,45 Luboš Pospíšil & LPG
19,30 Bára Hrzánová & Condurango
20,30 Lenka Filipová
21,15 Ivan Hlas
22,00 Činna

Uvádí Jan Budař

Informace pro návštěvníky:

Národní dům na Smíchově se otevírá pro veřejnost v 16 hodin. K dispozici je bar s občerstvením. Kouřit se v objektu smí, ale jen na vyhrazeném místě. Na festival můžete s platnou vstupenkou přijít kdykoli v průběhu jeho konání. Během pětihodinové produkce je možno vcházet a vycházet ze sálu, jen prosíme, abyste to dělali ohleduplně vzhledem k probíhjícím vystoupením, nejlépe v krátkých přestávkách mezi nimi. Vstupenky nejsou na konkrétní místa. Je možno také z budovy NDS odejít a vrátit se tam, služba u vchodu vám dá tzv. "vrácenku". Parkování v okolí: je možné parkovat na parkovišti před NDS a u smíchovské tržnice, zvláště večer tam bývá místo. Příjezd je Zborovskou ulicí směrem od centra. Spojení MHD na místo: Metro Anděl (200 metrů), tramvaje 4,7,10,14 (stanice Zborovská, 80 metrů), tram a bus Anděl - velké množství linek.

Informace o účinkujících:


Jiří Suchý
Mnoho jeho písní doslova zlidovělo, jemnujme například Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Purpura, Babetta, Dotýkat se hvězd, Tak abyste věděla, Tereza ad. Na kontě má několik stovek textů, jeho tvorba byla ovlivněna poetismem a dvojicí W+V. Divadelní a nakladatelský podnikatel, herec, režisér a dramatik, původním povoláním reklamní grafik, prostě renesanční člověk, letos pětasedmdesátiletý. Svou uměleckou dráhu začínal jako basista skupiny Viktora Sodomy staršího (Reduta), v r. 1957 se seznámil s Jiřím Šlitrem, s nímž spolupracoval dvanáct let až do jeho tragické smrti. Roku 1959 spolu založili divadlo Semafor, Suchý stál také u zrodu Divadla na zábradlí. Jeho divadlo Semafor bylo v posledních létech nuceno několikrát změnit adresu, až našlo trvalé působiště v Praze 6. V roce 1975 začala spolupráce J. Suchého s Jitkou Molavcovou a nese své plody dodnes. Suchý je autorem celé řady divadelních her, které uvádí ve svém divadle a v nichž hraje. Jeho díla jsou většinou laděna humorně až recesisticky. Publikoval též řadu knih (např. Motýl, Růže růžová, Jiří Šlitr), podílel se na filmech (např. Kdyby tisíc klarinetů, Zločin v šantánu, Jak je důležité míti Melicharovou), vydal desítky LP a CD, jeho psaná produkce vyšla v sebraných spisech. Více viz www.semafor.cz

Lenka Filipová
Vystudovala klasickou kytaru na pražské konzervatoři u Štěpána Urbana a Milana Zelenky, poté pokračovala ve studiích dva roky v Paříži na Mezinárodní hudební akademii u Oscara Cacérese. V šestnácti letech vyhrála celostátní kytarovou soutěž hudebních škol a byla pozvána ke zkušebním nahrávkám do Plzně, kde si poprvé zkusila i zpívat. V začátcích své dráhy hostovala ve Spirituál kvintetu, u Karla Gotta, Hany Zagorové. Proslavila se písní Zamilovaná, která dala název jejímu prvnímu albu z roku 1981. Dále spolupracovala s Karlem Zichem (známý duet Mosty aj.). V roce 1984 sestavila doprovodnou skupinu Domino, s níž zpívala šansony ve francouzštině a do vystoupení vkládala kytarová intermezza, zároveň se formoval její autorský repertoár ( nakonec více než deset alb). Lenka se umísťuje dlouhodobě v první desítce Zlatého slavíka, nasbírala celou řadu festivalových vavřínů: Sopoty, Rostock, Drážďany, Bratislavská lyra... V roce 1997 dostala sošku Anděla za desku Svět se zbláznil. Natočila také dvě alba instrumentálních Concertin, jimiž se výrazně zapsala do katalogů vážné hudby, namluvila též pohádky pro děti, prokládané vlastními písničkami. Více na www.lenkafilipova.cz

Ivan Hlas
Skladatel, textař, zpěvák, kytarista, vyučený knihkupec - vystřídal řadu zaměstnání, ovšem po celou dobu byl především muzikant. Na kontě má čtrnáct alb. Studoval kytaru na LŠU, v roce 1971 spoluzaložil bluesovou skupinu Žízeň orientovanou na klasické městské blues. Po rozchodu kapely hrál chvíli s Yo-Yo bandem, poté duo s Ondřejem Hejmou, s nímž zakložil Žlutého psa. V roce 1980 založil vlastní kapelu Navi Papaya, vystřídanou od r.1983 skupinou Nahlas, která prošla několikerým kompletním personálním přeobsazením. V roce 1992 se proslavil hudbou k muzikálovému filmu Šakalí léta, který je z prostředí pražské Hanspaulky - určujícího místa pro I.Hlase - a který obsahuje řadu slavných hitů. Dnes vystoupí s formací Ivan Hlas trio (Norbi Kovács - ak. kytara, Jaroslav Olin Nejezchleba - violoncello). Ivan je autorem filmových a divadleních hudeb (např. Báječná léta pod psa, Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého), účastnil se několika jedinečných projektů (Ouvej band - se Zuzanou Navarovou, 1983, Alias - s Ivanem Králem, Davidem Kollerem a Karlem Šůchou, 1997) a často spolupracuje s různými osobnbostmi: Yo-Yo band, BSP, Kamil Střihavka, Věra Martinová, Lenka Filipová, Aleš Brichta, Pavel Bobek, Leona Machálková, Petr Janda, Anna K. a mnoho dalších. Více na www.ivanhlas.cz

Luboš Pospíšil & LPG
Zpěvák, muzikant a skladatel, do roku 1982 člen C&K Vocalu, v polovině 70. let nazpíval pár singlů s jazzrockovou partou Mahagon, od r.1977 natáčel singly pod vlastním jménem, hudebně mu přispíval Ota Petřina, texty psal Ladislav Kantor. Jeho první Lp deska Tenhle vítr jsem měl rád vyšla v r.1983. V letech 1982-1988 měl vlastní skupinu 5P (členové mj. Bohumil Zatloukal nebo David Koller) a na popud hudebního publicisty Jiřího Černého začal spolupracovat s básníkem Pavlem Šrutem, tato spolupráce trvá dodnes. V období 1989 - 1990 Luboš Pospíšil s Davidem Kollerem podpořili Radima Hladíka v jeho poslední snaze obnovit Blue Effect. Po roce 1990 Pospíšil vydal několik desek. Po přechodném období skupiny Bio-graf se v roce 2000 domluvil na autorské spolupráci opět s B.Zatloukalem, s nímž v současné době vystupuje také v duu, zájem o spolupráci projevil i jazzový baskytarista Pavel Jakub Ryba a v roce 2001 vznikla zatím poslední deska Hazardní slavnost. Nové spojení muzikantů - na bicí je nyní doplňuje Jiří Kolman - si říká LPG, čili Luboš Pospíšil Group. Koncem roku 2002 vyšel Pospíšilovi výběr s výmluvným názvem 20 největších hitů 1982-2002. Více na web.quick.cz/pospa.web

Činna
(Přesmyčka slov čina - ošklivé počasí a činná - tvar slovesa činiti se.) Na počátku vzniku této formace, v roce 1994, bylo setkání Zdeňka Hmyzáka Nováka (Ženy, Psí vojáci, Oldřich Janota ad.) s Petrem Komárem Soudkem. Ti vytvořili písňové duo Hoši z Bundeswehru, které se postupem času a příchodem dalších hudebníků přetavil v soubor ČINNA. V roce 2000 nahradil Hmyzáka Nováka vídeňský zpěvák a multiinstrumentalista Johannes Langer. ČINNA zhudebňuje texty světových i domácích básníků v původním jazyce a používá k tomu široké žánrové prostředky, od klasické hudby, rocku, folku až k jazzu. Kromě vlastní tvorby zařazuje do repertoáru i židovské tradicionály v jidiš. Vedle koncertů a zatím tří vydaných CD (Čtvrtek, Vůz se senem, Vítr a ticho s ním), spolupracují členové kapely na scénické hudbě k divadlu (Tahák, Gazdina roba, Golem) a filmu (Pád, Fimfárum) a vystupují také s improvizacemi k němým filmům expresionistického období. Vloni uvedlo Stavovské divadlo operu Šedá P. Soudka na libreto M. Wanka. Soubor dnes vystupuje v obsazení: Johannes Langer - zpěv, akordeon, Petr Soudek - piano, Tomáš Fingerland - violoncello, Jan Havlín - saxofon, klarinet, Jakub Havlín - trubka, Jakub Stránský - bicí. Více na www.cinna.cz

Katka Šarközi & Magorie band
Katka je původem folková písničkářka, která prošla "líhní" Dagmar Andrtové-Voňkové. V roce 1996 založila v Praze skupinu nesoucí její příjmení (Šarközi) a vydala s ní CD Naklání se čas, tehdejší svůj styl označovala za akustický bigbeat. Poté začala spolupráci se studiem Svengali a basistou Alešem Charvátem, s nímž natočila CD Magorie a založila novou formaci Magorie band s níž se představuje dnes. Magorie se inspiruje všemi moderními hudebními vlivy: elektronickou a filmovou hudbou, samply, jazzem, plochami a tanečními rytmy. Při zachování tradiční písňové formy posunula žánrové hranice a dává vzniknout emotivnímu projevu, který výrazně podporuje Katčin výrazný osobitý a melodický zpěv. Písníčky se jakoby slévají v jeden příběh o touze, smutku, lásce a smrti. Možná právě tento přístup příjemně překvapí její příznivce, ale i ty, kdo její hudbu teprve objeví. Více na www.sarkozi.cz

Bára Hrzánová & Condurango
Skupina si vzala název ze sladového vína sloužícího k podpoře chuti, které bylo k dostání v každé drogerii za 13,50 do konce osmdesátých let (a vyrábí se dodnes). Vznikla počátkem osmdesátých let na DAMU. Hudba, odvozující se od stylu skupin Nerez a Marsyas, a texty písní jsou převážně dílem Báry Hrzánové, až na pár zhudebněných básniček Federica Garcíi Lorky, Christiana Morgensterna, Otokara Březiny a J.R.R.Tolkiena. Aranžmá je vesměs kolektivní práce pod přísným dohledem Ivoše Nováka. Condurango se v minulosti několikrát účastnilo soutěže Porta, ale bližší je mu spíše komorní prostředí, např. Divadlo Viola, kde také natočilo svou zatím jedinou desku. Bára Hrzánová jako velká herecká osobnost byla po studiích členkou Národního divadla, dále Divadla na Zábradlí, kde hrála ve většině dnes již pomalu legendárních inscenacích Petra Lébla, získala Cenu Alfreda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon roku 1995, měla štěstí i na filmové role - v Requiem pro panenku, v Krvavém románu, v Díky za každé nové ráno, či ve Spiklencích slasti. Exceluje v inscenaci Hrdý Budžes, natáčí pro rozhlas, televizi... ale nás dnes nejvíce zajímá jako zpěvačka a autorka. Více na www.bba.cz/music/condurango

Jan Budař
Dvojnásobný držitel ocenění Český lev (Nuda v Brně, Mistři). Vystudoval brněnskou JAMU, byl v angažmá v Divadle Na zábradlí, hrál v Klicperově divadle v Hr.Králové a nyní hraje v Národním divadle v Praze. Působil také v Národním divadle v Brně, v Městském divadle v Brně a v Karlových Varech. V televizi ztvárnil role v Rasistických historkách (2000) a v inscenaci Otec neznámý (2001). Zahrál si v celovečerních filmech Stůj nebo se netrefím (1998), Čert ví proč (2003), Nuda v Brně (2003), Mistři (2004), Duše jako kaviár (2004), Horem pádem (2004), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005). K filmu Nuda v Brně složil hudbu a společně s Vladimírem Morávkem napsal také scénář, podobně jako k filmu Hrubeš a Mareš... Je členem kapely Eliščina malá tíseň, kde zpívá a hraje na piano. Více na filmweb.quick.cz/show.aspx?i=80049